Výslužky.cz - originální krabičky na výslužky                                                                         

          

 

 

 

 

 

 

Snubní prsteny a zásnubní prstýnky

Tradiční výměna snubních prstenů patří k jednomu z nejdůležitějších aktů svatebního obřadu.

A proč zrovna prsten - prsten je kruh, který nikde nekončí, a přesně takové by mělo být manželství - něco, co nemá konec.

Snubní prsteny si novomanželé vyměňují jako symbol lásky, věrnosti a oddanosti. Mají vyjadřovat pouto mezi dvěma lidmi.

Snubní prsteny jsou jedním z nejstarších symbolů. Byly součástí svatebního obřadu již ve starověkém Egyptě. V Egyptě byl kruh symbolem věčnosti. V minulosti se prsteny vyráběli z trávy, ze sena, z kůže, kostí a nebo ze slonoviny, potom z mědi a později se na jejich výrobu začali používat drahé kovy, kterým lidé připisovali pozitivní vlastnosti. Např. zlato si cenili pro jeho odolnost, bylo symbolem slunce, božstva, čistoty, moudrosti, mužnosti a nesmrtelnosti.

V Egyptě byly snubní prsteny vyráběny ze železa, ale Izraelité začali jako první pro symbol stavu manželství používat zlaté ozdoby.

Nosit prsten na čtvrtém prstu má také svůj původ v Egyptě. Věřilo se tehdy, že tento prst je tenkých nervem spojen přímo se srdcem a pokud jej stlačíme prstenem, láska snoubenky je zaručena. Od těch dob symbolizuje prsten i spojení srdcí a čtvrtému prstu se proto říká prsteníček.

V dřívějších dobách však snubní prsteny dostávaly pouze ženy. I symbolika prstenu tu byla jiná. Neznamenal dnešní slib věrnosti. Například pro Římanky byl svatební prstýnek symbol domova a toho, že v něm bude od svatby trávit veškerý svůj volný čas. Šlo tedy spíše o symbol nadvlády muže nad ženou. Takto byly vnímané prsteny i ve středověku.

Muži začali snubní prsteny nosit teprve až v polovině dvacátého století.

Snubní prsten by měl být z kvalitního materiálu, aby vydržel 50 a více let bez významných změn. K jeho výrobě se používá nejčastěji bílé nebo žluté zlato, ale také stříbro nebo chirurgická ocel, případně kombinace různých kovů. Volbou snubních prstenů z chirurgické oceli snoubenci vyjádří, že touží po tom, aby jejich vztah měl právě vlastnosti tohoto materiálu - byl pevný, trvalý, odolný.

V Evropě jsou snubní prstýnky povinnou součástí svatebního obřadu už od 9. století. Stejně jako dneska bylo i v minulosti možné volit prstýnky z různých materiálů. Bohatší novomanželé volili drahé kovy, chudší se spokojili s kroužky z trávy či jiného materiálu.

Zásnubní, ale i snubní prsten se však nosí jinak v Čechách či na Slovensku a v Polsku nebo na Ukrajině. V posledních dvou středoevropských zemích se sice prsteny nosí na prsteníku, ale pravé ruky. Stejně tak jako v Německu, Španělsku a Francii. Důvodem je, že levá ruka je spojena s magickou silou a negativní energií. Jak budete nosit zásnubní a snubní prsten, jestli na pravé nebo na levé ruce, záleží jen na Vás. Základním pravidlem však je, že by snubní prsten se měl nosit blíže k tělu, respektive k srdci a zásnubní prsten před ním, na stejném prstě.

V některých krajích ovšem platilo, že pokud ženich nedokáže navléknout nevěstě snubní prsten přes druhý kloub, hlavou rodiny bude ona. Některé ženy proto na svatbě trochu pokrčily prsteníček, aby prsten zůstal vězet na druhém článku prstu.

Ve skutečnosti nezáleží na tom, na kterém prstě se člověk rozhodne prsten nosit, manželské pouto se považuje za uzavřené po vyslovení manželského slibu.

 

N2IxNDc